David Hynek

O sobě vím jen tolik, kolik toho o mně víte vy. Je-li toho málo, nepoznali jsme se.
  • Počet článků 14
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 662x

David Hynek

Muž, co kouká na hvězdy.

To nic, co jsem celou dobu cítil, prořízlo mravenčení přesně uprostřed hlavy. Odněkud z dálky se ke mně blížil houkající vlak vyjíždějící z tunelu přímo do uší. Tak dlouho slyšely ticho, že i spadnutí špendlíku znělo, jako zvuk zvonu na katedrále oznamující poledne. Kdyby mě hodili do ledové vody, bylo by to příjemnější probuzení. Mozek začal pomalu pracovat a v tom mravenčení, vlaku a zvonech jsem rozpoznával příjemný ženský hlas...

7.2.2015 v 15:52 | Karma: 4,95 | Přečteno: 213x | Diskuse| Poezie a próza

David Hynek

Tatí, pojďme do lesa na borůvky…

takhle na mne nedávno vybafnul můj syn. Než jsem stačil odpovědět, vzpomněl jsem si na své dětství, jak jsme s babičkou a dědou jezdili do lesa na houby a borůvky. Pamatuju si, jak jsme se jich nacpali, až nám bráchům bylo špatně. Ale ten pocit, kdy máte plnou hrst borůvek a pak je všechny rozemelete v puse je nezapomenutelný. Je to skoro už 25let zpátky, ale dodnes si vybavuji, jak babička vařila takové velké knedlíky, blbouni se jim říká a jak k nim uvařila borůvkovou omáčku. Cítím tu vůni i chuť. Jsou to dobré drobné střípky vzpomínek na dětství, z kterých jsme složeni.

31.7.2012 v 21:36 | Karma: 17,50 | Přečteno: 1300x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

David Hynek

Sedím si tu na větvi a dole pode mnou čekají vlci

Sedím si tu na větvi a dole pode mnou čekají vlci. Snad si myslí, že to vzdám a že spadnu dolů. Snad bych byl i dobrá večeře pro tlupu hladových krků. A snad bych konečně byl světu užitečný třeba i tím, že by mnou nasytili své hladové děti. A možná by mi nic neudělali. Třeba by jen nechápavě koukali na to, jak padám dolů, jak vstávám a jak od nich odcházím. Třeba by se snažili dovtípit účelu mého pádu. A třeba to je skupina vlků co se dala k vegetariánům. A třeba bych se pádem zabil a oni by mě nechali, protože s mrtvým člověkem, už není žádná sranda. Nechám již těch "třeba". Ono spočítat všechny možnosti následků řešení nějaké situace je nespočet. A jak člověk začne přemýšlet o všech možnostech, nebo alespoň o těch, které ho napadnou je ztrátou času. Také jsem patřil k těm co se snaží nad životem nezdravě přemýšlet. Někdy to vypadalo, že jsem opatrný. Ale jindy jsem šel po ulici a dávajíc pozor na nebezpečí pádů květináčů, střešních tašek, tchyní a podobností, jsem se díval vzhůru a padl tak do otevřeného kanálu.

31.1.2012 v 23:08 | Karma: 7,56 | Přečteno: 555x | Diskuse| Ostatní