Pondělí 15. srpna 2022, svátek má Hana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 15. srpna 2022 Hana

Sedím si tu na větvi a dole pode mnou čekají vlci

31. 01. 2012 23:08:04
Sedím si tu na větvi a dole pode mnou čekají vlci. Snad si myslí, že to vzdám a že spadnu dolů. Snad bych byl i dobrá večeře pro tlupu hladových krků. A snad bych konečně byl světu užitečný třeba i tím, že by mnou nasytili své hladové děti. A možná by mi nic neudělali. Třeba by jen nechápavě koukali na to, jak padám dolů, jak vstávám a jak od nich odcházím. Třeba by se snažili dovtípit účelu mého pádu. A třeba to je skupina vlků co se dala k vegetariánům. A třeba bych se pádem zabil a oni by mě nechali, protože s mrtvým člověkem, už není žádná sranda. Nechám již těch "třeba". Ono spočítat všechny možnosti následků řešení nějaké situace je nespočet. A jak člověk začne přemýšlet o všech možnostech, nebo alespoň o těch, které ho napadnou je ztrátou času. Také jsem patřil k těm co se snaží nad životem nezdravě přemýšlet. Někdy to vypadalo, že jsem opatrný. Ale jindy jsem šel po ulici a dávajíc pozor na nebezpečí pádů květináčů, střešních tašek, tchyní a podobností, jsem se díval vzhůru a padl tak do otevřeného kanálu.

Uznávám toto je otřepané a opravdu neznám nikoho komu by se to povedlo, ale k příměru to postačí. Tedy jinak, když se Vám to někomu povede, napište mi o tom jak jste dopadli a kam jste dopadli. Patřím asi k většině lidí co nikdy v kanálu nebyla a jen tuší kanálovou atmosféru. Teď se vrátím o pár vět výše a budu pokračovat. Tedy jednou jsem zkusil, jen tak, o životě nepřemýšlet a hle, život běžel klidně dál a ani mi nedělal žádné naschvály, kterých jsem se obával v případě, že bych nad životem přestal přemýšlet. Je pravda, že nic není pravdivější, než rčení: "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá". Jak jednou uděláte něco, po čem by mohli následovat nějaké komplikace, tak vám ručím, že tyto komplikace přijdou. S tímto dopředu počítám a snažím se tedy dělat věci, které by nenesly negativní následky. O to více nechápu co tu dělám na tom stromě? Co se stalo, že jsem se ocitl v lese? Proč jsem v tom lese začal bloudit? Proč jsem narazil na hladové vlky? V Čechách? A jsem ještě vůbec v Čechách? Bohužel jsem tu sám a nikdo mi na mé otázky neodpoví. Málokdo vám na vaše otázky odpoví pravdu. Můžou si snad kamarádky věřit odpovědi na otázku „Sluší mi to?“. A chceme vlastně slyšet pravdivou odpověď? Většinu otázek si stejně člověk pokládá sám sobě. Protože od sebe předpokládá odpověď nezasaženou závistí. I když. A jestli se sebou mluví, tedy jestli není na sebe uražen tím, že si položil nepříjemnou otázku, si na ní musí odpovědět. Musí, protože je to slušnější než se sebou nemluvit. A já mám navíc dost času si odpovědět. Snad k sobě budu upřímný a řeknu si pravdu ať je jakákoliv. Pravda bolí, ale víc bolí když na ní přijdete samy, než když vám jí někdo řekne. Já jsem, ale tvrdý člověk a něco ustojím.

Kolik času si věnujete? Kolik času trávíte sebou? Málo co? Tak to jste jako já. Byl jsem na sebe vždy dost přísný. Nebral jsem na sebe ohledy a pevně jsem si šel za svým. Až dodnes. Teď si můžu udělat pauzu a strávit se sebou konečně nějakou tu chvilku. Neříkám, že jsem si nějaký bůh ví jaký společník a mít tu svého ukecaného bratrance čas by nám utekl daleko rychleji a třeba by jsme i vymysleli něco, jak přelstít ty vlky dole. Ale jak znám svého bratrance, tak na povídání je úžasný, ale co se týká vymyšlení plánu jak se zachránit před vlky, by dostal asi jediný. Shodil by mě dolů a zatím co by se vlci na mě vrhli a sytili se mnou, on by opatrně slezl dolů a utekl by. Sice by mě na jednu stranu mrzelo, že jsem to nepřežil a že mou smrtí přežijí vlčí děti, na druhou stranu bych měl i radost, že by se bratránek moc daleko nedostal. Protože, když ani já nevím kde jsem se to ocitl, tak by to nevěděl ani on a tak by třeba týden bloudil po lese, než by narazil na tuhle skupinku vlků, a po týdnu opět hladovou a vylezl by na strom a čekal, až odejdou. A třeba by také přemýšlel co tam dělá a jak by si krátil čas přemýšlením, tak by si třeba na mě vzpomněl. A třeba bych seděl na té větvi s ním, a přemýšleli by jsme nad tím jak se dostat z dosahu té hladové smečky. A.....

A co když na té větvi seděl přede mnou první a vzpomněl si na mě? Co když si myslel, že zatímco on je ukecanější já rád přemýšlím a mohl bych vymyslet nějaký dobrý nápad, jak se z té situace dostat. A co když jsem já dostal ten nápad a shodil jsem jej dolů a zatím co ho vlci žrali, já utíkal lesem, až jsem se dostal po týdnu bloudění k té skupince opět hladových vlků a vylezl před nimi na strom?....

Každopádně jsem kde jsem a přemýšlet jak jsem se sem dostal je ztrátou času. Budu přemýšlet jak se odsud dostanu....

a jestli si vzpomenu na Vás, neopovažujte se mě shodit dolů...

Autor: David Hynek | úterý 31.1.2012 23:08 | karma článku: 7.18 | přečteno: 550x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Obrácení Karla T.

Moudře, správně a pravdivě bylo napsáno, že by bylo úžasné, kdyby i Karel T. prošel podobnou změnou, jakou prošli sv. Pavel a Jan Želivský, změnou, která by ho osvobodila od potřeby urážet Boha, Ježíše a Ducha svatého

14.8.2022 v 17:51 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 222 | Diskuse

Aleš Szabó

Vládo prosím vzmuž se!

Zdá se to jenom mě, že se vláda namísto aby byla odhodlaná a rozhodná se chová jako ubrečená pohřební plačka? Není snad rozhovoru vládních činitelů kde by nezmiňovali válku, Putina ale hlavně Babiše. Je na čase vládnout.

14.8.2022 v 14:57 | Karma článku: 25.49 | Přečteno: 510 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Dědku, já o tebe tu hůl přerazím

Co nám může udělat stáří, když jsme na ně dva? Tento výrok Henriho Stendhala mi vytanul na mysli v čekárně.

14.8.2022 v 8:26 | Karma článku: 41.41 | Přečteno: 5097 | Diskuse

Jan Pražák

Lenka

Byla to chyba. Dozajista největší omyl mého života, který jsem udělal, když jsem opustil svoji manželku a našeho tehdy ročního synka. Nechci se přitom vymlouvat na svou tehdejší nezralost, byl jsem hodně mladý.

14.8.2022 v 7:07 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 725 | Diskuse

Karel Trčálek

Moje dojmy z koncertu Jarka Nohavici

Včera se konal koncert Jarka Nohavici. Koncert, který se nikdy nekončí, protože písně Jarka Nohavici jsou věčné

13.8.2022 v 19:11 | Karma článku: 29.91 | Přečteno: 1299 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 659
O sobě vím jen tolik, kolik toho o mně víte vy. Je-li toho málo, nepoznali jsme se.

Najdete na iDNES.cz